|
|
Radicalization in Prison: Approaching the Issue
Dotlačil, Filip ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
V posledních letech se na evropské půdě odehrála řada teroristických útoků. Některé z nich spáchali džihadisté, kteří se radikalizovali ve věznicích. Problém, kterým se vědci již zabývají, se tak dostal do povědomí politiků a bezpečnostních expertů. Kombinace islámské propagandy s vězeňským prostředím, kde se jedinci stávají snazším cílem pro radikalizaci a jsou ve styku s odsouzenými zahraničními bojovníky, tvoří nebezpečnou směs, která může vytvářet nové násilné extremisty. Cílem této práce je popsat, jakým způsobem se s tímto problémem vypořádává Německo, a napojit jeho přístup na existující modely radikalizace a koncepty vězeňských režimů. Vzhledem k spolkovému uspořádání Německa se tento popis zakládá na analýze tří různých úrovní: institucionální rámcová analýza německého systému (makro); komparace státních projektů jednotlivých států (meso); a případová studie praktického přístupu vybrané spolkové země (micro). Práce došla k závěru, že německá strategie je silně decentralizována, ještě není ve finální podobě, opírá se o koncept dynamické bezpečnosti a přistupuje k problému z holistické perspektivy, zapojuje také nestátní aktéry i další oblasti radikalizace.
|
|
|
Sekty jako hrozba
BAKULE, Petr
Sekty jako hrozba Sekty jsou v dnešní společnosti sociálním i náboženským fenoménem. Mnohdy slýcháváme o nábožensky motivovaném násilí. Proto spojení sekty jako hrozby není příliš překvapujícím termínem. V častých případech dochází k situaci, v níž sekty ohrožují nejen své členy, ale i celou společnost. Je tedy důležité sekty charakterizovat a určit, u kterých je možné spatřovat nábožensky motivované násilí či extremismus. V úvodu teoretické části zmiňuji základní terminologií, vysvětluji podstatu náboženství a rozlišuji základní náboženské směry. Na to navazují nová náboženská hnutí. S tímto také souvisí legislativní zakotvení pro církve a náboženské společnosti, jejich registrace, práva, povinnosti apod. Dále jsou popsána náboženská hnutí, ze kterých potenciálně může vzniknout riziko hrozby, popřípadě svými kontroverzními kauzami vzbudila zájem veřejnosti. V diplomové práci jsou též zahrnuti Svědkové Jehovovi, a to i přesto, že se v tomto případě jedná o státem schválenou registrovou církev. Uvedl jsem je zde proto, že dle výzkumu se většina respondentů domnívá, že se jedná právě v tomto případě o sektu. To také platí o náboženském směru Satanismu. I tito mají své církevní spolky, zároveň však dochází i k situacím, ve kterých se extremistické skupiny např. po násilnickém činu odvolávají právě k satanismu. Tento jev se objevuje u více náboženských hnutí. Dále následuje nastínění negativních vlivů nových náboženských hnutí na jedince i společnost a poté se již dostáváme k samostatnému termínu sekta. Zde nalezneme informace pojednávající o znacích jednotlivých sekt, jejich praktikách psychické manipulace, způsobech získávání nových členů či charakteristice jejich vůdců. V neposlední řadě nesmíme opomenout prevenci vůči působení těchto nebezpečných skupin i pomoc pro členy, kteří se snaží ze sekty vystoupit. V poslední části teoretické práce se zaměřuji na Českou republiku z pohledu státu. Popisuji způsoby, jakými vystupuje vůči církvi a náboženským společnostem, v čem spočívá politika ohledně sekt, jak jsou do daného problému zainteresováni státní i nestátní orgány, jakou úlohu plní Ministerstvo vnitra, Ministerstvo kultury nebo Policie České republiky apod. Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení činností a hrozeb náboženských skupin a sekt, které působí nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Zabýval jsem se statistickou kvantitativní výzkumnou strategií pomocí dotazníkového šetření mezi laickou a odbornou veřejností. Otázky byly kladeny v oblasti ohrožení sektami a bezpečnostních rizicích pro Českou republiku v souvislosti s činností sekt. Následovalo statistické vyhodnocení rozdílnosti v informovanosti mezi laickou a odbornou veřejností v téže náboženské záležitosti. Pozornost byla také věnována analýze dostupných literárních zdrojů zabývajících se problematikou sekt. Bylo zjištěno, že statistický rozdíl v informovanosti mezi laickou a odbornou veřejností je patrný. Práce může být využita jako přehled možných rizik vyplývajících z činnosti sekt či může plnit funkci informačního materiálu v oblasti problematiky náboženských uskupení.
|
|
|
Postoj římskokatolické církve k islámskému extremismu
Mazáč, Milan ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Nosek, Lukáš (oponent)
Postoj římskokatolické církve k islámskému extremismu Anotace Předložená diplomová práce se zabývá postojem papežů, osob duchovního stavu, působících v jednotlivých institucích Svatého stolce, teologů a vybrané skupiny lidí z řad české laické veřejnosti římskokatolické církve k náboženskému extremismu, se zaměřením na nejzazší formu extremismu - terorismus - jednotlivců či skupin, hlásících se k islámu. Jelikož je náboženský extremismus často spojován s fundamentalismem, radikalismem a fanatismem, dochází v první kapitole k rozboru základních charakteristik těchto pojmů, přičemž je kladen důraz na analýzu významové podstaty a jejich obecného uchopení. Následným porovnáním je zjištěno, co mají společného a v čem se naopak liší. V návaznosti na výše uvedené dochází k rozboru, jak extremismus reflektují náboženské a intelektuální osobnosti islámu, zároveň je připojena deskripce i komparace postojů těchto osobností a militantně smýšlejících muslimů k džihádu mečem "al-džihád bi̕ s-sajf". V souvislosti s touto ozbrojenou formou džihádu práce stručně porovnává pojetí mučednictví v islámu a římskokatolické církvi a výsledek v souhrnu analyzuje. Rovněž je stručně nahlédnuto do historie náboženského extremismu, jakožto nedílné součásti vývoje křesťanství a islámu. Na základě takto získaných informací jsou postupně...
|
host ::
RSS.